lexém, -u m. (6. j. -u) (z řec.) jaz. 1. základní jednotka lexikální roviny jazyka (slovo, ustálené spojení), jíž je přiřazen význam: jednoslovný, víceslovný l.; forma, význam l-u; polysémický l. 2. (u ohebných slov) lexikální morfém; — lexémový příd.