libý příd. (2. st. libější) poněk. kniž. milý, příjemný, líbezný: l-á vůně fialek; l. vánek, chlad; probudit se z l-ého snění; dělej, co ti libo; libo-li kávu? přejete si; kam libo? → přísl. libě: l. se usmívat; l. spát; → podst. libost v. t.