liknavý příd. (k čemu, v čem) netečně zdlouhavý, málo horlivý; váhavý, pomalý, nedbalý: být l. k práci; žáček je stále liknavější k školním úkolům; l. dlužník; vrchnosti l-é ve stíhání kacířů (Jir.); → přísl. liknavě; → podst. liknavost, -i ž.
liknavý příd. (k čemu, v čem) netečně zdlouhavý, málo horlivý; váhavý, pomalý, nedbalý: být l. k práci; žáček je stále liknavější k školním úkolům; l. dlužník; vrchnosti l-é ve stíhání kacířů (Jir.); → přísl. liknavě; → podst. liknavost, -i ž.