lkáti ned. (1. j. lkám, min. lkal, podst. lkaní) kniž. (nad čím; pro co; ~) naříkat, bědovat, hořekovat, kvílet, plakat, úpět: l. nad ztrátou, pro ztrátu dítěte; nářek a lkání raněných; přen. umíráček, hlas houslí, vítr, siréna lká ○ předp. (-lkati) do-, na- se, pro-, roze- se, za-; → nás. lkávati (o) bez předp.