logaritmus, -mu m. (6. j. -u) (z řec. zákl.) 1. mat. exponent, jímž je nutno umocnit základ, aby se dostalo číslo dané: dekadický l. (zkr. log); přirozený l. (zkr. lg, ln) 2. slang. logaritmy logaritmické tabulky: užívat l-ů; — logaritmický příd.: mat. l-á funkce, rovnice; l-é tabulky; l-é pravítko; → přísl. logaritmicky: vypočítat něco l.