lokalita, -y ž. (z lat.) 1. odb. místo na povrchu zemském něčím se vyznačující (zprav. výskytem některého nerostu, určité rostliny ap.): l. tisů; soupis l-it, kde se strhla nějaká bitva: archeologické l-y 2. řidč. místnost (sloužící veřejným účelům): veřejné l-y (Ner.)