lomcovati ned. (čím, kým; ~) prudce, násilně a často hlučně sem tam pohybovat; cloumat, klátit, třást, zmítat: l. dveřmi, klikou; l. spáčem; vítr lomcuje okenicemi; vichřice lomcuje ve větvích burácí; zimnice mu lomcuje celým tělem; pláč jí lomcoval; přen. prudce dojímat; zmítat, otřásat: radost, vztek lomcuje člověkem, jeho nitrem ○ předp. roz-, za-