loupež, -e ž. 1. zmocnění se cizího majetku násilím: dopustit se l-e; být přistižen při l-i; přen. expr. koloniální l. uchvácení (koloniálního) území; práv. trestný čin záležící v užití násilí n. pohrůžky násilím s úmyslem zmocnit se cizí věci 2. řidč. kořist z loupeže; lup I: stůl plný l-e (Jir.)