loupiti I ned. (3. mn. -í, rozk. loupi, zř. lup) 1. páchat loupeže; loupežit: nepřítel pálil a loupil; pustošili zemi loupením 2. (co) vylupovat: l. pokladny; hospodářské loupení země; l. ptačí hnízda vybírat *3. (co) zmocňovat se něčeho loupeží; (koho o co) olupovat: l. skvosty; – l. sirotky o majetek okrádat; přen. kniž. l. čest; l. někoho o štěstí ○ předp. na-, o-, u-, vy-