lucerna, -y ž. (2. mn. -ren) (z lat.) 1. svítilna, obvykle zasklená, v níž je umístěna svíčka, hořák ap.; svítilna: světlo l-y houpající se na formanském voze; ponocný s l-ou; umělecky tepané l-y; plynové l-y; opřen o l-u na kraji chodníku o kandelábr s lucernou; přen. l-y odkvetlých pampelišek (Her.) odkvetlé květní úbory; ♦ něco takového aby hledal s l-ou to existuje jen málokde, s tím je jen zřídka možno se setkat 2. věc nějak lucerně podobná: stav. válcovitá nástavba nad otvorem ve vrcholu rotundy, kupole n. věže s okny propouštějícími světlo; tech. název některých strojních součástí, v nichž jsou otvory pro vylehčení n. pro větrání; zeměd. (u koní) podlouhlá lysina na čele a na hřbetu nosní kosti; → zdrob. lucernička, -y ž.: lampička: kapesní l.; — lucernový (*lucerní) příd.: l-á záře (Maj.); l-ní světlo (Klicp.)