másti ned. (1. j. matu, rozk. mať, min. mátl, trp. maten) 1. (koho, co; koho, co čím) uvádět ve zmatek; plést, mýlit: tmavé uličky mátly pozdního chodce; název knihy mate čtenáře; m. úmyslně stopu; láska mate mladíkovi hlavu zbavuje ho rozvahy; nerozumné pověry mátly mysl venkovanů zatemňovaly; m. dítě náboženskými pověrami; soudce se nedal m. poctivým vzezřením obžalovaného; posluchači hlasitými poznámkami matou řečníka pletou v řeči, vyrušují 2. másti (si) (co) plést si, zaměňovat: žák si mátl písmena m a n; kronikář mate století; cizinci si matou Slovácko a Slovensko; — másti se ned. 1. zmateně se mísit, ztrácet jasnost; plést se, motat se: pojmy se mu matou v hlavě; úzkostí se mu začaly m. myšlenky, smysly 2. dopouštět se omylů, chyb; plést se: m. se v řeči, v recitaci; žák se mate v násobilce; stařena se mate hovoří nesouvisle; ztrácí smysly; ♦ to se mateš mýlíš se; mate se plete si to, nepamatuje se dobře ○ předp. po-, po- se, z-, z- se