mázdra, -y ž. (2. mn. -der) 1. tenký povlak (v živočišném těle); blána: zbavit maso mázder; mít mázdru na očích, přen. být zaslepený; (v oknech) místo skla m. (Jir., Čech) 2. řidč. tenký povlak vůbec: m. na mléce tenký škraloup; m. ledu na řece; šedivá m. par; přen. kniž. m. mrákot (Drda); řem. zlatotepecká m. z hovězích střev k oddělování lístků zlata při vytepávání; → zdrob. mázdřička (*mázderka, Čap.-Ch.), -y ž.