mírumilovný (*mírumilný, Lang.) příd. milující mír, snažící se o mír; smířlivý, snášenlivý, pokojný: m. člověk; m-á nálada; → přísl. mírumilovně: m. vládnout; chovat se m.; → podst. mírumilovnost, -i ž.: slovanská m. (Jir.)