mýti ned. (1. j. myji, rozk. myj, nik. mej; min. myl, trp. myt) (co, koho; ~) čistit vodou n. jinou tekutinou; umývat: m. nádobí, podlahu schody, auto; m. studenou vodou, v horké vodě; m. mýdlem, petrolejem; voda na pití a na mytí; jíst nemytýma rukama; m. se žínkou do půl těla; m. si obličej, nohy; m. si ruce, přen. prohlašovat svou nevinu, odmítat odpovědnost; ♦ ruka ruku myje (pořek.) za úsluhu úsluha ○ předp. do-, o-, ob-, po-, pro-, pře-, roz-, s-, u-, vy-, za-; → nás. mývati ○ předp. v. mýti, dále pou-