měšťan, -a m. (1. mn. -é) (měšťanka v. t.) obyvatel města, (za feudalismu) v protikladu k šlechtě a k chudině, (za kapitalismu) v. protikladu k dělnické třídě; poněk. zast. obyvatel města vůbec; měšťák (ob.): středověký cechovní m.; zámožní pražští m-é; zápas mezi m-y a šlechtou; uvědomělý český m.; → expr. zdrob. měšťánek, -nka m. (mn. 1. -nkové, -nci, 6. -ncích): Nerudovi malostranští m-nci; užaslý m.