měknouti ned. (min. -kl, podst. -knutí) 1. stávat se měkkým, pozbývat tvrdosti, tuhosti (op. tvrdnout, tuhnout): hrách vařením měkne; svaly měknou; přen. rysy v obličeji měknou; hanl. měkne mu mozek hloupne; med. měknutí tkáně malacie; měknutí kostí osteomalacie; měknutí mozku 2. stávat se citlivým, ústupným, podléhat dojetí; jihnout: srdce měkne; jeho vzdor měkl; neubránil se, náhle v něm měklo (Jir.) ○ předp. na-, od-, roz-, z-