mělký příd. (2. st. mělčí, mělčejší) 1. mající malou hloubku, jdoucí do malé hloubky n. dálky (op. hluboký): m. potok; m-é údolí; m-á rýha; m. výklenek; zeměd. m-á orba do hloubky 15 cm 2. povrchní, plytký: m. člověk; m. hovor bezobsažný, jalový, planý; m-é umělecké dílo málo hodnotné; m-é vědomosti nedůkladné, nedostatečné; m. cit; — zpodst. *mělko, -a s. mělčina: chodit mělkem (Slád.); → přísl. mělce: m. orat, sít; m. zasazené oči; mělko: v potoce je m.; → podst. mělkost, -i ž.: m. vrásek; – m. duše; m. výmluv