měsíčný příd. 1. k měsíc 1, zejm. týkající se světla měsíce: m-á noc kdy svítí měsíc, měsíční; m-á krajina zalitá světlem měsíce; řidč. m-á záře měsíční; m-á krása (Šal.) jemná, něžná, kouzelná, lunární; přen. m. obličej (Řez.) kulatý jako měsíc v úplňku †2. měsíční 2: m. plat; m-é splátky (Svob.); — zpodst. †měsíčné, -ho s. měsíční plat: zlatka m-ho (Ner.); — zpodst. *měsíčno, -a s. bás. měsíční světlo: světlušky hoří v m-u bílém (Slád.); → přísl. *měsíčně v. měsíční; měsíčno: bylo m. (Sova, Svob.); → podst. *měsíčnost, -i ž. měsíční svit (Svob.)