mříž, mříže, -e ž. (často mn. mříže, -í) 1. ochranné hrazení n. výplň z tyčí n. pásů (zprav. kovových) navzájem spojených: ozdobná kovaná m. staré kašny; m. v okně; zahradní m.; mříže lví klece; pevné mříže ve vchodu paláce, banky, vězení; přen. m. předsudků, ostýchavosti překážka, zábrana; m. větví, korun spleť; ♦ ob. jít za mříže, dostat se za mříže do vězení; být za mřížemi ve vězení 2. věc připomínající mříž svým vzhledem, uspořádáním: narýsovat m.; chem., miner. krystalová m. mřížka; → zdrob. mřížka v. t.