mžik, -u m. (6. mn. -cích) 1. mžiknutí, mrknutí; kmitnutí: jedním mžikem oka ho poznal; m. světla 2. okamžik, moment: udělat něco v mžiku okamžitě; kniž. váhání trvalo jen m.; kratičký m.; na m. někoho spatřit; → zdrob. *mžiček, -čku m.: na m. oka ji nezahlédl (Boj.); — v. též mžikem