mačkati ned. 1. (co) stlačovat, tisknout: m. měch; m. doutník; m. čepici v ruce (v rozpacích, v rozčilení); m. někomu ruku dlouho tisknout; m. peníz v hrsti pevně držet; m. tlačítko zvonku; m. si bouli; přen. m. peníze přehnaně šetřit, skrblit 2. nář. (koho, 4. p.) působit tlakem bolesti; tlačit: boty mě mačkají 3. (co) tlakem porušovat, měnit vzhled: m. list papíru muchlat; m. brambory, oves rozmačkávat; mysl. pes mačká zvěř při přinášení ji příliš silně tiskne, a tím ji poškozuje; sklář. m. sklo dávat mu tvar (za žáru) ručním lisováním v kleštích 4. (co) tlakem někam vpravovat n. odněkud vytlačovat: m. seno do pytle, tabák do dýmky cpát; m. pastu z tuby, šťávu z citrónu vymačkávat; m. olej z růží lisovat; přen. expr. m. ze sebe slova mluvit pomalu, trhaně (z nechuti, z neznalosti ap.); ob. m. z někoho peníze snažit se je od něho dostat, mámit, loudit je, vymáhat, vydírat; — mačkati se ned. 1. být stísněn na malém prostoru; tísnit se, tlačit se: lidé se mačkali v úzké chodbičce vagónu 2. silou se protlačovat vpřed; tlačit se: dovede se m. 3. (o látce) zachovávat stopy po mačkání: látka se mačká krčí ○ předp. do-, na-, na- se, o-, o- se, po-, po- se, pro-, pro- se, při-, roz-, roz- se, s-, s- se, u-, v-, v- se, vy-, z-, z- se, za-; → nás. mačkávati, mačkávati se ○ předp. v. mačkati kromě z-; — dok. máčknouti