mašina, -y ž. (z něm. driv. fr.) poněk. zast. ob. a expr. 1. stroj, přístroj: tovární m-y; obráběcí, tkalcovské m-y; pracovat u m-y, spravit m-u; švadlena (písařka) seděla celé dny u m-y šicího (psacího) stroje; expr. ženská jako m. rozložitá, tlustá; pracovat jako m. vytrvale n. mechanicky; přen. expr., zprav. hanl. co pracuje n. postupuje přesně n. automaticky, bezmyšlenkovitě, jako stroj: z člověka se stala m.; lidské m-y v stejnokrojích; úřední m. obvyklý úřední postup; policejní m.; nacistická válečná m. (Gottw.); hlasovací m. seskupení stoupenců něčeho n. někoho, automaticky hromadně stejně hlasujících pospolu 2. ob. lokomotiva, vlak; expr. též jiný dopravní prostředek (motocykl, auto): strojvůdce vylezl na m-u; m. už jede; expr. má dobrou m-u motocykl, auto; zdrob., často expr. mašinka, -y ž.: m. na kávu; – zprav. dět. pojedem m-ou vlakem; hrát si s m-ou s lokomotivou, vláčkem (s dětskou hračkou); mašinový příd.