magnetismus [-tyz-] (dř. též -ism), -mu m. (z řec. zákl.) 1. fyz. schopnost někt. látek, zejm. kovových, přitahovat látky podobné, záležející ve vnějším působení uspořádaných drah elektronů v atomech těchto látek; soubor jevů týkajících se magnetických vlastností hmoty: působení m-u; přen. m. srdce (Ner.) přitažlivost; zeměp. zemský m. magnetické působení Země 2. domnělá schopnost živého těla působit na jiná těla, jíž byly připisovány i léčivé účinky: tělesný, živočišný, zvířecí m.; šarlatán léčící tzv. m-em