malomyslný příd. postrádající duševní síly, odvahy, víry v život, skleslý na mysli; sklíčený: nešťastný m. člověk; poddávat se m-ému stesku; m-á nedůvěra neúčinná; → přísl. malomyslně: m. věšet hlavu; → podst. malomyslnost, -i ž.: chvíle m-i ochablosti, skleslosti; propadat m-i sklíčenosti; *malomyslník, -a m. (6. mn. -cích) kdo je malomyslný: pryč se všemi m-y (Z. Nej.)