man, -a m. (1. mn. -ové) (z něm.) (*manka, -y ž.) hist. práv. kdo měl propůjčeno léno; vazal, leník: drobná šlechta, zemané, vstupující jako m-ové do služeb králových; manka Vaší milosti (Svět.); manský příd. vazalský: m-á přísaha; m-á služba; m-é statky lenní; podst. manství, s. manská poddanost; manský statek: být povinen manstvím; zavázat v m.; – obhospodařovat m. léno