marnost, -i ž. 1. vlastnost toho, co je marné (ve význ. 1-3): m. snahy; m. nadějí; pocit m-i; – m. světská; m. nad m. malichernost, nicotnost, (pův. bibl.) pomíjejícnost; – zast. ženská m. (Svět.) marnivost 2. něco neužitečného, zbytečného: zaměstnávat se m-mi; kupovat m-i †3. marnotratnost, rozmařilost: kárat (někoho) z m-i (Tyl); → expr. zdrob. k 2 marnůstka, -y ž.