marnotratný příd. lehkomyslně, zbytečně utrácející peníze; něčím vůbec nadmíru plýtvající; rozhazovačný, rozmařilý (op. šetrný): m. mladík; m. blahobyt (A. Mrš.); bibl. m. syn; přen. m-á pestrost barev až přílišná; → přísl. -tratně: m. rozdávat, utrácet; → podst. -tratnost, -i ž.: m. panovníků; bohatství svádí k m-i; práv. (dř.) mrhání majetkem zavdávající příčinu pro eventuální zbavení svéprávnosti