matný příd. (z něm. driv. fr.) 1. mající jen mdlý, nepatrný lesk n. jsoucí bez lesku: m-á perleť; m-é oko nemocného člověka; m. fotografický papír; m-é hedvábí; m-é sklo matované (sklář.); m. lesk mdlý; tech. m. lak; horn. m-é uhlí mdlé 2. málo výrazný, sotva pozorovatelný; nezřetelný, nejasný, neurčitý: m. obraz doby; m-é obrysy; m-é podezření; m-á vzpomínka; m-é zprávy; m-é zvuky tlumené 3. mdlý 1, unavený, malátný 1, skleslý: m. krok; m. výkon; m. úsměv; → přísl. matně: m. natřený nábytek; m. si vzpomínat; m. se usmát; → podst. matnost, -i ž.: m. kovu; m. myšlení