maturita, -y ž. (z lat. zákl.) maturitní zkouška, zkouška dospělosti: příprava k m-ě; udělat m-u s vyznamenáním; mít m-u; co dělat po m-ě?; přen. složit politickou m-u politicky se osvědčit; maturitní příd.: m. zkouška závěrečná zkouška na jedenáctiletých (dvanáctiletých) školách všeobecně vzdělávacích (dř. na gymnasiích a na reálkách) n. na školách odborných, zkouška dospělosti; m. otázka; m. vysvědčení; m. věneček; m. ples