mečeti ned. (3. mn. -í) vydávat zvuk znějící jako mé; mekat, mekotat: koza mečí; přen. expr. mluvit n. zpívat vysokým a drsným, pronikavým hlasem: spustil mečícím hlasem (Rais); zpívali, možno říci, že mečeli (R. Svob.) ○ předp. roz- se, za-; → nás. mečívati (o) bez předp.