meškati ned. 1. (~; s čím) (zprav. v záp., jinak kniž.) otálet, váhat: nemeškej a vydej se na cestu; odpovědět bez meškání; kniž. m. s odpovědí; nemeškala povědět, co se stalo 2. kniž. (kde) pobývat, prodlévat, dlít: král meškal s družinou v Praze; meškala celé léto na venkově; m. v duchu jinde 3. zast. a nář. (koho, 4. p.) překážet někomu v práci, zdržovat: nemeškejte nás (A. Mrš.) 4. slang. zprav. ve spoj. m. směny zameškávat 5. nář. bydlit (Mart.); — meškati se ned. poněk. zast. (~; s kým; řidč. čím; v čem) zdržovat se, zpožďovat se, omeškávat se: hodinky se meškají o minutu denně; s námi se m. nemusíte; meškal se jeho věcí; m. se v práci, v cestě, v povinnosti ○ předp. o-, o- se, ob-, ob- se, pro-, z-, za-; → nás. meškávati, meškávati se