melancholický příd. 1. trpící melancholií, svědčící o melancholii; trudnomyslný, těžkomyslný, zádumčivý: m-á povaha; m. člověk; m-é úvahy; m. úsměv, stesk 2. vyjadřující a vzbuzující, způsobující trudnomyslnost, zádumčivost: m-é písně; m-é tóny houslí; m-á melodie; → přísl. melancholicky: m. vzdychat; → podst. melancholičnost, -i ž.