melodický [-dy-] (2. st. -dičtější) příd. (z řec.) 1. týkající se melodie hudebního díla: m-é bohatství; m-á linie hlasu; hud. m-á stupnice mollová stupnice se zvýšeným šestým a sedmým stupněm 2. zpěvný, libozvučný, lahodný: m-á píseň; m. smích; m. tikot hodin 3. týkající se melodie (ve význ. 2): jaz. m. přízvuk odlišující slabiky stoupavým n. klesavým průběhem tónu (např. v srbocharvátštině), intonace slabičná; m-á linie věty; m-é schéma verše; → přísl. melodicky: m. složitá píseň; řeč m. bohatá; → podst. melodičnost, -i ž.: m. opery; – m. verše; – m. dialektu