melodie [-dy-], -e ž. (z řec.) 1. (o hudbě vůbec) uzavřený, rytmicky uspořádaný sled tónů; (ve vokálním díle) nápěv: Smetanovy m.; operní m.; taneční m.; – m. lidové písně; Cigánské m. sbírka básní Adolfa Heyduka 2. sled zvuků různé výšky vůbec: ptačí m.; divoká m. větru; m. motorů; jaz. řidč. větná m. tónový průběh, intonace; vzestupná, sestupná m. 3. kniž. a bás. harmonická krása, soulad; ušlechtilé duševní n. citové hnutí ap.: m. věčna (Vrchl.); vesmírná m.; – sladká m. lásky zní v srdci