meloun (†melon, Havl., Mach., †melón, Čech), -u m. (6. j. -u, -ě) (z it. driv. řec.) 1. (vodní) m. velký kulatý tmavě zelený plod lubenice obecné, požívaný pro chutnou červenou dužninu 2. (cukrový n. ananasový) m. kulatý žlutozelený plod rostliny Cucumis melo, požívaný pro sladkou žlutou dužninu: úroda m-ů; hlava (kulatá) jako m.; → zdrob. melounek, -nku m. (6. mn. -ncích): kypí zdravím, vypadá jak m.; — melounový (†melonový, †melónový) příd.: m-é jádro z melounu; m-é pole, m-á plantáž melounů; m-á hlava kulatá jako meloun; bot. m. strom tropický strom s jedlými plody připomínajícími melouny (Carica papaya); → přísl. *melounově: m. zelený (R. Svob.)