mermomocí, mermo (též ve spoj. mocí mermo, Hol., Zápot., Neff, †mermocí, Tyl, Podl.) přísl. ob. vší mocí, živou mocí, všemožně, stůj co stůj, za každou cenu: m. přemáhat spánek; m. ho drží doma; chtít s někým m. mluvit; chtít něco m. vědět; snažit se m. usnout; vtírá se nám m. představa neodbytně