meta- (z řec.) první část složených slov spojující část druhou s významem řec. slova meta za, po, s, se, mezi, a to 1. jako s její bližší okolností (metakarpální záprstní, metapsychologie studium domnělých duševních jevů za hranicemi vědecké psychologie, metateze přesmyknutí hlásek) 2. chem. k označení polohy dvou substituentů na 1. a 3. uhlíku v benzenovém jádře (metaderivát) n. v názvech kyselin chudších vodou (kyselina metafosforečná)