mezek, -zka m. (6. mn. -zcích) 1. kříženec hřebce (koně) a oslice: jet na mezku; mezci nosívají břemena v horách; expr. pracovat, plahočit se, nadřít se jako m. za těžkých podmínek, těžce 2. zhrub. omezenec, hlupák: ten starý m.! (Herrm.)