mezitím přísl. zatím 1. v téže době, v témž čase (kdy se děje něco jiného): odpočiň si a já m. uvařím čaj; m. co (ps. též mezitímco) jsme balili, zchystala nám matka večeři 2. v době, kt. uplynula od něj. jiné (někdy blíže neurčené) doby: nebe ráno jasné se m. zatáhlo mraky; nebyl jsem u nich dávno a oni se m. odstěhovali; m. míjely týdny