mezní příd. *1. rostoucí na mezi: m. tráva (Herb.) 2. řidč. též mezný tvořící mez, týkající se mezí; hraniční: m., m-ý kámen mezník; stará m. lípa (Jir.); m. právo, spory 3. řidč. též mezný krajní, hraniční: m-í, m-á data; m-í, m-á velikost; tech. horní (dolní) m. rozměr výrobku největší (nejmenší) dovolený, tolerovaný; m. měřidlo, kalibr na měření mezních rozměrů, toleranční; fyz. m., m-ý proud limitní; m-á rychlost (světla); let. m. rychlost nejvyšší přípustná rychlost letu pro urč. typ letounu