mezník, -u m. (6. j. -u, 6. mn. -cích) 1. mezní kámen n. jiné označení hranic mezi dvěma pozemky, hraničník, -u: zasadit m.; překročit m.; kamenný m.; přen. důležitá událost, kt. je časovým rozhraním (od něhož začíná nová etapa ap.), předěl, rozhraní: revoluce jsou historickými m-y v dějinách; objev je m-em ve vývoji chemie †2. mez 1, pěšina na mezi: uhnul jsem se po m-u do polí (Tyl); → zdrob. mezníček, -čku m. (6. mn. -čcích, -čkách)