mhouřiti (*hmouřiti, Hora, Nový aj.) ned. (3. mn. -í, rozk. mhuř, mhouři) (co) přivírat (oči): m. oči ospalostí, proti slunci, před sluncem; m. oči na něco ospale, unaveně se na něco dívat; ♦ m. oči před něčím, nad něčím nechtít něco vidět, nevšímat si toho, být k tomu shovívavý; — mhouřiti se ned. (o očích) přivírat se: oči se mi (ospalostí) mhouří ○ předp. při-, při- se, za-, za- se; → nás. mhouřívati, mhouřívati se (o) bez předp.