milosrdný příd. mající slitování, soucit, prokazující, projevující je: být m. k odpůrci; m. Samaritán (bibl.); m. skutek; m-á sestra ošetřovatelka; m-í bratři, m-é sestry katolické mnišské řády pečující o nemocné; odvézt nemocného k m-m (dř.) do nemocnice milosrdných bratří; expr. m-é jednání shovívavé, šetrné; m-á lež pronesená proto, aby někdo byl ušetřen bolesti; přen. m. osud; m. spánek; m. plášť noci tma; → přísl. -srdně: m. s někým zacházet; m. se k někomu chovat; expr. zkoušet (žáky) m. shovívavě; → podst. †-srdnost, -i ž. milosrdenství (Podl., Bozd.); -srdenství (†-srdí, Vrchl., Heyd.), -í s. 1. soucit s trpícími, ubohými, slitování: křesťanské m.; skutky lásky a m.; přinášet útěchu a m.; dnes nejsou již chudí odkázáni jen na m. svých spoluobčanů; odstranit škůdce bez m.; zast. ve zvolání pro m. (boží), to nedělejte! 2. milosrdný skutek: činit, prokazovat m.