milostný příd. 1. týkající se milenecké lásky: m. poměr, vztah; m. vzdech; m. cit; m-á vášeň; m-á historie, korespondence; m-á píseň, lyrika; m-é opojení, vzrušení; m-é dobrodružství galantní 2. poněk. zast. kniž. půvabný, líbezný, krásný: m-é zvířátko uděláme z vás (Sab.); světice m-ch tváří; m. jazyk mateřský; m-é teplo slunce †3. milost, přátelství, slitování prokazující, milosrdný, laskavý, příznivý, milostivý: tys byla m-a (víla) a řeklas mi, bych tebe zavolal (na pomoc) (Něm.); bohové tobě dál budou m-i (Táb.); círk., náb. M-é pražské Jezulátko; → přísl. milostně: m. vzdychat touhou milenecké lásky; – poněk. zast. kniž. m. teplý, zářivý den půvabně, líbezně; – na ponížené dušinky cár m. hledí (Havl.) milostivě; → podst. milostnost, -i ž.: básník uzrálé m-i lásky; – poněk. zast. kniž. květy třešní vábily svou m-í půvabem, kouzlem; – velkomyslnost a m. Přemyslova (Šus.) milostivost