mizerný příd. (z lat.) 1. nevyhovující jakostí n. vydatností; špatný: m-á úroda; m-é víno; m. plat; m-á věc; mít m-é oči 2. nevyhovující mravně; bezcharakterní, darebácký, darebný: m. člověk; m. čin 3. expr. nepatrný, bezvýznamný, nicotný: těch několik m-ch tisíc zaplatím 4. expr. řidč. ubohý, zbědovaný: chuděra, je tak m.; → přísl. mizerně: m. platit; je mi m., – m. jednat; → podst. mizernost, -i ž.