mlsný příd. 1. kdo rád mlsá; kdo je vybíravý v jídle: m-á pusa; m. jazýček; to je m-á koza, ob. expr. (o mlsném člověku, zvl. ženě); ♦ honí mě m. mám na něco dobrého chuť; m. jen když olízne, hladový jen když se nají (přísloví) 2. expr. chtivý požitků, zvl. milostných; smyslný: m. požitkář; m-é oči, rty; m. lesk v očích (Šrám.); m. kocour, přen. expr. záletník 3. řidč. dobře chutnající, k mlsání vhodný: chtěla by tak něco m-ého; m-é dobroty; → přísl. mlsně: m. se olizovat; – m. se dívat; → podst. mlsnost, -i ž.