mnich, -a m. (mn. 1. -ši, -chové, 6. -ších) (mniška v. t.) (z něm. driv. řec.) 1. člen círk. klášterního řádu, řeholník: chudý m.; žebraví mniši; mnich laik fráter; žije jako m. osaměle, prostě 2. zeměd. plemeno domácích holubů 3. mysl. jelen, kt. vůbec nenasadil parohy n. nasadil jen zakrnělé pahýly; → expr. zdrob. mníšek, -ška m. (mn. 1. -škové, -šci, 6. -šcích): mladý m.; — mnich, -u m. (6. mn. -ších) stav. svislý trám podpírající vrchol klenby po dobu jejího vyklenování