mořeplavba, -y ž. (2. mn. -veb) kniž. plavba po moři; námořnictví: dějiny m-y; mořeplavec, -vce m. kniž. kdo se plaví po moři, námořník: slavný, smělý m.; staří, první m-i; mořeplavecký příd.: m. objev; m. národ; m-á cesta, výprava; mořeplavectví, -í s. kniž. plavení po moři; námořnictví: zabývat se m-m; *mořeplavný příd. kniž. plavící se po moři: lodky m-é (Heyd.)