možná přísl. 1. (je) m., není m. je, není možno, možné: m. (,) že přijdu; dost m., že to vědí; je-li m.?; nebylo m. je rozeznat; to není m.; to není ani jinak m.; to by dřív nebylo m.; co m. nejvíc, nejdále 2. je možné, že; snad: přijdu m. ještě dnes; už tam m. byli; on by to m. také dovedl; m. si ještě vzpomeneš; m. to bylo jinak; řekl to m. tehdy, když...; vědí to už? M. (ano), ale nic neřekli