mobilní příd. (z lat.) 1. kniž. schopný přemístění; pohyblivý, přenosný (op. imobilní): m. laboratoř; m. inventář; tech. m. motor (op. stabilní, stacionární) 2. ekon. pohotový k užití (op. imobilní): m. kapitál; m. banka, podnik schopný běžně plnit závazky (zejm. peněžní); → podst. mobilnost, -i ž. mobilita